Definice dvou pojmů „budova s téměř nulovou spotřebou energie“ a „nulová budova“.

V rámci zpřísňování požadavků na energetickou náročnost budov se postupem času objevují stále nové a nové definice různých energetických standardů budov. Někdy proto dochází k zavádějícím nebo nejasným definicím jednotlivých standardů, které navíc mají ještě jiné požadavky na národních úrovních v rámci evropské legislativy. Toto je i případ budov s téměř nulovou spotřebou energie a nulových budov. Je potřeba rozlišovat mezi těmito dvěma pojmy.

Budova s téměř nulovou spotřebou energie vychází z české legislativy, která implementuje požadavky evropské směrnice EPBD II. Ač tomu název neodpovídá, je to v podstatě nízkoenergetická budova, kterou dnes už běžně projektujeme, doplněná pouze o dílčí obnovitelný zdroj energie a s mírně přísnějším požadavkem na hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla.

Vyhláška 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov tyto parametry definuje takto:

• snížení hodnoty neobnovitelné primární energie pro referenční budovu (dosažitelné zvýšením využití obnovitelných zdrojů nebo zvýšením parametrů stavebních prvků obálky budovy nebo technických systémů budovy) o
  • 25% u rodinných domů
  • 20% u bytových domů
  • 10% u ostatních budov
• použitím redukčního činitele 0,7x požadované základní hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla

V praxi to znamená, že např. bytový dům se bude pohybovat s měrnou potřebou tepla na vytápění okolo 45 kWh/m²a a třeba na střeše budou osazeny fotovoltaické panely pro přípravu teplé vody.

Druhý pojem, tedy Nulová budova vychází z mezinárodních standardů, které byly vytvořeny především pro pasivní domy, kdy tato budova by měla mít parametry na úrovni pasivních domů, ale s technologií, která je v ročním součtu schopna pokrýt spotřebovanou energii.

V praxi to znamená, že z hlediska návrhu se bude jednat o pasivní objekt s měrnou potřebou tepla na vytápění < 15 kWh/m²a, který bude mít vlastní zdroj i elektrické energie (např. fotovoltaika, u větších objektů třeba kogenerační (trigenerační) jednotky, atd.) Objekt samozřejmě může být napojen na standardní rozvodnou síť.

HARMONOGRAM SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ NA ENERGETICKOU NÁROČNOST:

Nové budovy vlastněné orgánem veřejné moci
od 1.1.2016	EVP > 1500 m2
od 1.1.2017	EVP > 350 m2
od 1.1.2018	EVP < 350 m2
Ostatní nové budovy
od 1.1.2018	EVP > 1500 m2
od 1.1.2019	EVP > 350 m2
od 1.1.2020	u všech nových budov

EVP – ENERGETICKY VZTAŽNÁ PLOCHA

Celková energeticky vztažná plocha je vnější půdorysná plocha všech prostorů s  upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy.

VÝJIMKY

Budovy s EVP do 50 m²; kostely, mešity, chrámy – tedy objekty pro bohoslužby; chaty a chalupy – tedy objekty pro rodinnou rekreaci; průmyslové a zemědělské budovy se spotřebou do 700 GJ; při renovaci, pokud energetický audit prokáže technickou či ekonomickou nesplnitelnost požadavků; kulturní památky a budovy v památkové rezervaci nebo památkové zóně.

Zdroj:
Sportovní hala Krystal, Arch.Design
AGC Glass, ArchDaily
The Edge, ArchDaily

Autor článku: Ing. Petr Bielesch; Copyright: Arch.Design, s.r.o.